Jak jsem otevírala obchod

Bude tomu rok, co jsem se rozhodla, že do toho půjdu. Ve starém domě pod krumlovským zámkem jsem pracovala a už od léta 2018 se spekulovalo, že podnik, který v tom domě (kde jich je několik) sídlí, ukončí svou činnost.
Už kdysi mě napadlo, mít vlastní obchůdek, tady v Krumlově, v centru, a sdílet s lidmi krásné, řemeslné, originální a hlavně VKUSNÉ suvenýry z našeho nádherného města. Ještě dneska si pamatuju, jak jsem o tom vyprávěla jedné své kolegyni z nedalekých Klášterů Český Krumlov, kde jsem také předtím pracovala (ano, mám za sebou celkem dost pracovních pozic :D ). Chtělo to nějaký ten rok a šťastnou - opravdu ŠŤASTNOU (a dodneška si pořád nepřestávám připomínat, jaké štěstí mám) - náhodu k tomu, aby se tento můj sen uskutečnil. Slovo s majiteli domu dalo slovo a já někdy koncem ledna 2019 podepsala nájemní smlouvu. To byl pocit! Nějaký mix vzrušení a strachu a "co to proboha dělám?" :D Zároveň zvláštní svoboda a "panebože tý práce" a "utáhnu to vůbec?" nebo "kdo si to bude kupovat?" :D Ano.
Musím ale teď na tomhle místě poděkovat příteli - kterýho jsem občas taky proklínala, protože mě tak trochu pošťouchnul - za to, že mě podržel, byl u (skoro) všeho se mnou, těšil se, podporoval mě, zařizoval, uklízel, natíral (já jsem to taky, samozřejmě dělala, to si nemyslete :D ). Jak jsme tím vším procházeli, si můžete pustit ve videích na Facebooku: https://www.facebook.com/pg/Krumlover/videos/?ref=page_internal
 
 
 
 
 
Od začátku jsem měla jasnou představu (jak už to tak u mě bývá), jak bude obchod vypadat, že to tu mám minimalistické, (doufám) vkusné, přírodní, žádné obaly a žádné plasty. Suvenýry praktické, žádné výstavky na poličky. Vše - pokud možno - z ČR, většinu věcí také dělám sama vlastníma rukama (přáníčka, nepochybně, ale i obrázky, rámy, některé šité věci...), nebo mi tu vyrábí hračky ze starého oblečení ségra.
Od února jsem začala objednávat zboží s mými návrhy, trička, tašky, sešity, PONOŽKY, pohledy... ze začátku tu toho moc nebylo, ale i tak jsem dokázala utratit skoro všechny své úspory. Vyzkoušela jsem si na sobě přístup "nějak to dopadne" a snažila se moc nestresovat, až jsem asi i okolí doháněla k šílenství. Tohle ale není moje přirozenost, takže v noci jsem se budila s hrozným pocitem "to nezaplatíš". Do dnes si pamatuju, jak mě tahle věta vzbudila.
Každopádně 1. března 2019 byl ten velký den a od 17.00 byla otvíračka https://www.facebook.com/Krumlover/videos/2324372224466381/
Moc děkuji všem, kteří dorazili, hlavně svým milým kamarádům, rodičům a ségře, která na tajňačku dorazila z Prahy - ale, samozřejmě, i všem ostatním, kteří mi udělali velkou radost a ukázali se.
 
 
 
 
 
A tak to začalo... tak začala rutina, radost, únava, stresy z placení nájmu a zboží, stresy, jestli si dneska někdo něco koupí, nádhernej pocit, když Vám to někdo pochválí, nebo když se zákazníci vrátí a tak. Já k Vám budu upřímná - mám pocit, že to dneska tak nějak chybí - není to sranda. To, že vidíte (a já to taky vidím a říkám si: WTF :D ), jak nějaká "firma", nebo ilustrátorka jede všechno sama a mají spoustu zboží a ještě ve spoustě obchodů a všechno zvládaj fotit a dávat na web a do e-shopu a na facebook a instagram a já nevim, co ještě... Nic asi není tak, jak to vypadá a vyžaduje to spoustu práce - a ne vždy je ta práce oceněná.. ale o tom zas třeba jindy :)
 
Vyšel o mě také článek, za který moc děkuji Radušce :)
 
Obchůdek Krumlover (a mě převážně, protože jsem tu každý den od úterý do neděle, když nemám výjimečně záskok), najdete na adrese:
Latrán 44, Český Krumlov.
 
 
 
 
Budu moc ráda, pokud se přijdete podívat a třeba i trochu podpořit :)
S.